Kravské mléko a jeho alternativy
Mléko tvoří potravinový základ pro většinu mláďat. Zatímco zvířata ho s přechodem k pevné stravě přestávají potřebovat, lidé by bez mléka vydrželi stěží. Zejména pro velice bohatý zdroj vápníku, ale i ostatních prospěšných látek. Odborníci dětem doporučují vypít denně nejméně půl litru mléka plus ještě nějaký ten jogurt, tvaroh či zakysaný výrobek. Pro někoho žádný problém, pro jiného však nesplnitelný úkol...
Přestože není mléko ani hořké, či kyselé ani jinak chuťově nepříjemné, spousta dětí k němu má averzi. Pokud jej odmítají pouze v jeho tekuté podobě, ale nepohrdnou pacholíkem, tvarůžkem z reklamy či jsou ochotné kvůli magnetkám s Kostíky spořádat tři jogurty na posezení, nemusí jít o žádnou tragédii. Horší je, že některé by ke konzumaci mléčného výrobku nezlákalo, ani kdyby zpod víčka jogurtu vyskočilo autíčko na dálkové ovládání či barbie s celým královstvím. Osmiletá Deniska Kučerová by o tom mohla vyprávět. S mlékem skončila, když ji maminka přestala kojit, čili v necelých dvou letech. Vzdor bohatému mléčnému základu však už další mléčné výrobky skálopevně odmítá. „Bojovali jsme, jak jen to šlo...“ vzpomíná její matka Marie. „Nejdřív se mi podařilo do ní občas vpravit aspoň krupicovou kaši, ale i tu začala časem zavrhovat. Láhev s mlékem nemohla ani vidět. Jogurt, tvaroh, smetanu, sýry, nic z toho. Jediné setkání s něčím mléčným probíhá, když máme svíčkovou – tu z nějakého důvodu miluje. Ale třeba polévku se smetanou už nechce...“ Jenže jak získat vápník, který je nezbytný pro správný vývoj kostí či zubů a jehož nedostatek například výrazně zvyšuje riziko zlomenin a osteoporózy v pozdějším věku? A co dělat, když se Denisa navíc intenzivně věnuje atletice, přičemž malí sportovci by podle odborných doporučení měli mléka vypít denně dokonce litr? Dívka je tak odkázána na tabletky a vitaminové preparáty v sirupu.
Nezbytnost pravidelné konzumace mléčných výrobků zdůrazňuje i primář pediatrie FN Na Bulovce MUDr. Martin Fuchs: „Stačí alespoň 400–500 ml mléka denně anebo jeho ,ekvivalent‘. Například půl litru mléka nahradí 200 ml kvalitního jogurtu. Obdobné je to třeba s tvarohem (150 g), tvrdými sýry (100 g) a tak bychom mohli pokračovat. Rozhodně bychom neměli klesat pod 300 ml plnotučného mléka denně. I tak jde o kompromis značně diskutabilní. Dítě potřebuje minimálně 250–500 mg vápníku denně, což ostatním jídlem (zelenina, ovoce, mouka, ryby, ořechy...) doplní jen stěží, to by muselo jíst například denně ryby. Mléčné výrobky jsou přece jen reálnější.“ Navzdory lékařskému tvrzení se však mnohdy můžeme setkat s názory odkazujícími mléko spíše k potravinám neprospívajícím, nebo dokonce škodlivým. Mléční odpůrci na ně poukazují coby na potenciální alergen způsobující nadýmání, střevní problémy, přispívající k onemocnění dýchacích cest či zahleňování, dokonce i snižování imunity. MUDr. Fuchs ale tvrdí: „Útoky na mléko se v poslední době stupňují a nejsou opodstatněné. Určitou nesnášenlivostí až alergií trpí sice malé procento nejmenších dětí (do 5 %), ale rozhodně by to nemělo znamenat pro ostatních 95 % omezování. Oblíbené zahleňování je také jeden typ pověry, nezakládá se na vědecké důkazuchtivé medicíně. Tento pojem vznikl nejspíš tím, že řada malých dětí (kojenců) trpí takzvanou návratnou chorobou jícnu (reflux) a častěji ublinkávají. Jde až o 40–70 % kojenců. A co ti kojenci zrovna jedí? Přece mléko.
A pseudodůvod je na světě.“ Každopádně, ať již máte k mléku výhrady jakékoli či vaše dítě mléko zcela odmítá, bývá nutné najít náhradní řešení, jako například ve zmíněném případě Denisky. Doplnit je třeba především pravidelný přísun vápníku – zda ve formě sirupu, tablet, případně v jiné podobě (třeba zkusit nabídnout mléko rostlinné), vám poradí pediatr nebo lékárník.
Občas se stává, že dítě odmítá klasické kravské mléko, ale přijde na chuť mléku z jiných zdrojů, které může být stejně prospěšné.
Propagátoři například kozího mléka by v tuto chvíli zaplesali a začali vyjmenovávat jeho nesčetná pozitiva: Je antistresové. Zlepšuje imunitu i celkovou kondici. Dětem alergickým na kravské mléko nemusí mnohdy způsobovat alergie vůbec žádné atd.
V podtatranském Kežmarku kupříkladu již dlouhá léta postává na ranním trhu starší paní s bandaskami plnými čerstvě nadojeného kozího mléka. Tamní lidé jsou na ni zvyklí stejně jako třeba na místní dřevěný kostelík. S její „medicínou“ prý už dokázali vyléčit řadu neduhů... Podobnou zkušenost mají manželé Horvátovi z Prahy, kteří pod Tatrami tráví každé prázdniny. Jarmila Horvátová vypráví: „Naše Adéla trpěla odmalička astmatickými a kožními problémy. Zkusili jsme leccos. Jednou o prázdninách nám příbuzní na Slovensku poradili právě paní ,kozumlieko‘, jak jí tam přezdívají. Pár dní jsme ,starku‘ chodili okukovat, ale nikdy nenašli odvahu to mléko koupit. Nezdálo se nám v těch zarezlých bandaskách s podivnou babkou, postávající u silnice... Nakonec to vyřešili příbuzní, kteří pár láhví došli koupit sami a Adéle mléko naservírovali. Pobývala jsem tam tenkrát šest týdnů a za tu dobu se dceřiny problémy výrazně zmírnily – jak ty dýchací, tak kožní.
Skeptici budou možná poukazovat na zdravý tatranský vzduch, já jsem přesvědčená, že výrazný podíl má právě to nepříliš sterilně vyhlížející kozí mléko.“ I když má kozí mléko své nadšené konzumenty a příznivce, podle odborníků v něm více než adekvátní náhradu mléka kravského hledat nemusíte. Primář Fuchs například soudí: „Zveličování významu kozího mléka je pouhý obchodní trik, složením si v ničem nezadá s mlékem kravským. A alergii přitom vyvolává navlas stejně...“ Nicméně nepochodíte-li u dítěte ani s krávou, ani s kozou, disponuje naštěstí náš trh dostatkem druhů mlék náhradních.
Alternativy mléka
Rýžová, kukuřičná, sójová (ale i jiná rostlinná) náhradní mléka jsou dnes firmami dostatečně obohacována nejen vápníkem podle denní potřeby, takže většinou mohou být vzata na milost coby plnohodnotné náhrady kravského mléka. Pozor ale na čistě přírodní rýži, kukuřici či sóju, ty podle odborníků neobsahují vápník prakticky vůbec.
Zatímco nás a naše děti zásobují dostatkem vápníku nejčastěji krávy, případně kozy, v jiných částech světa mohou za pevné kosti a zdravé zuby děkovat ovcím, klisničkám, lamám, velbloudům, oslům či buvolům. A skoro v každém mlíčku už jeho konzumenti objevili nějakou tu takřka zázračnou uzdravující sílu. Tak například kobylí mléko je prý čistě přírodním zdrojem léčivých látek s antibiotickými a regeneračními účinky. Jeho unikátní složení pozitivně ovlivňuje především obranyschopnost organismu. Obsahuje značné množství vitaminů A, B1, B2, B6, B12, C, E, vápník, hořčík, fosfor, železo, mangan, měď. Buvolí mléko má být zase mimořádně výživné, protože má velmi vysoký obsah tuku a je plné proteinů. Plus bonus – chutná prý úžasně sladce! Máte-li vy či vaše dítě oslabenou imunitu, pak byste podle mnohých zdrojů měli určitě podojit oslici. Oslí mléko považují jeho propagátoři za nutričně velice cenný produkt, navíc značně podobný mateřskému mléku, pročež je prý vhodný zejména pro kojence. K tomu na rozdíl od kravského prý nebývá kontaminováno žádnými bakteriemi, takže jej jeho sympatizanti doporučují pít i nepasterované. A ještě bonbonek – když ve 116 letech umřela nejstarší žena světa Maria Esther de Capovilla z Ekvádoru, vyšlo najevo, že její tuhý kořínek mají na triku účinky nutričního zázraku oslího mléka! Nemáte-li v okolí žádné oslíky, maximálně tak ještě ovce, nezoufejte – ovčí mléko je prý také úžasně zdravé. Obsahuje široké spektrum mastných kyselin, vysoký obsah vápníku, zinku, jodu a vitaminů B1 a B2. Dokonce by prý mohlo přispět k ochraně proti rakovině prsu a střeva.
V poslední době se stále častěji setkáváme se zájmem o mléka náhradní, tj. rostlinná. Japonci a Číňané například již stovky let holdují sójovému mléku, snadno stravitelnému, jen zřídka vyvolávajícímu alergie a přitom velmi bohatému na vitaminy a minerály. Konzumenti někdy sójovému mléku vytýkají poněkud nevýraznou chuť, nicméně koupit ho lze i obohacené o nejrůznější příchutě – od čokolády po vanilku. Pediatři doporučují sójové mléko již pro děti starší jednoho roku. Má-li však tvořit základní složku jejich výživy, pak je třeba doplnit je například ovocnými a zeleninovými šťávami pro získání vitaminů A a C, kterých se sójovému mléku nedostává. Sójové mléko lze střídat s rostlinnými mléky dalšími. Výrobci je dnes získávají z ořechů, obilnin, luštěnin apod. Rýžové je výtečné pro potenciální alergiky, ovesné díky vysokému obsahu vitaminu B a zinku pro rekonvalescenty, pohankové prospívá cévám, srdci, bývá vhodné pro alergiky na kravské mléko či lidi s bezlepkovou dietou. Fanouškové rostlinného mléka dnes mají možnost koupit si i speciální přístroj na jeho domácí výrobu.
Složení mléka:
MATEŘSKÉ MLÉKO
280 kJ, bílkoviny 0,9–1.2 g, tuky 3,5 g, sacharidy 40 % energetické hodnoty – asi 7,0 g, minerální soli 0,2 g vitaminy + minerály určuje strava matky (v drtivé většině má pouze plus. Je nenahraditelné, obsahuje veškeré potřebné živiny pro miminko, čímž přispívá k jeho správnému vývoji i podpoře imunity)
KRAVSKÉ MLÉKO
270 kJ, bílkoviny 3,1–3,8 g, tuky 3,5–3,9 g, sacharidy 4,7 g (plus: bohatý zdroj vápníku, mínus: pro některé lidi může představovat alergen, případně být hůře stravitelné)
KOBYLÍ MLÉKO
197 kJ, bílkoviny 1,5–2,8 g, tuky 0,5 g. 2,0, sacharidy 6,2 g (plus: složením podobné lidskému mateřskému mléku, málo tuku a cholesterolu, mínus: větší množství cukru)
OVČÍ MLÉKO
Složení ovčího mléka není konstantní. Je ovlivněno genetickými a dalšími faktory. V průměru ovčí mléko obsahuje 460 kJ, 7 % tuku, 5,6 % bílkovin, 5 % sacharidů (plus: podstatně vyšší obsah bílkovin a esenciálních aminokyselin než kravské, mínus: u osob alergických na kravské mléko může vyvolávat stejnou alergii)
KOZÍ MLÉKO
320 kJ, sacharidy 5,2 g, bílkoviny 3,7 g, tuky 4,5 g (plus: lépe stravitelné a zdravotně mnohdy prospěšnější než mléko kravské, v lidovém léčitelství je využíváno coby lék na dětské ekzémy a vyrážky, mínus: koza má větší tendenci převádět do svého mléka jedy a choroboplodné organismy, byly zaznamenány např. otravy z mléka kozy, která sežrala rulík zlomocný, kvalita mléka kozy závisí na jejím kvalitním krmení)
SÓJOVÉ MLÉKO
204 kJ, bílkoviny 3,6 g, tuky 2,3 g, sacharidy 5,9 g (plus: nepřítomnost cholesterolu, příznivé složení mastných kyselin tuku, v některých případech adekvátní náhrada pro kojence nesnášející kravské mléko, mínus: nižší biologická hodnota bílkovin, malá využitelnost minerálních látek, především vápníku a zinku)
SUŠENÉ MLÉKO PLNOTUČNÉ
2100 kJ, bílkoviny 31 g, tuky 25 g, sacharidy 37 g (plus: možná příprava takového množství mléka, jaké právě potřebujete, mínus: vysoká energetická hodnota)
SUŠENÉ MLÉKO OVES MILK
1990 kJ, bílkoviny 6 g, tuky 24 g, sacharidy 59 g (má vysoký obsah sacharidů, nicméně s nízkým glykemickým indexem)
Tyto produkty můžete zakoupit zde nebo v naší kamenné prodejně.