Hrách
Hrách je jedna z nejstarších plodin, která má vysoký obsah zinku, vitaminu B1 a množství vlákniny.
V Evropě je znám z období neolitu. Nejdříve se pěstoval hrách s drobným zrnem a až později velkozrnný. V době kolem počátku našeho letopočtu byl hrách králem luštěnin v Itálii a římané ho rozšiřovali v průběhu jejich vojenských výprav i do krajů severně od Alp. Jíst nezralá a sladká semena začali jako první Holanďané, a to se pak rozšířilo po celé Evropě. Zejména v 17. a 18. století byl hrách dostupný pouze vyšším vrstvám obyvatel jako pamlsek labužníků. Teprve v minulém století se stal lacinou luštěninou a zeleninou.
Čechy mají také svoji „hrachovou“ historii. S oblibou se u nás konzumovala hrachová pucálka. Byl to naklíčený a opražený hrách, který se připravoval zejména o velikonocích na Škaredou středu. Lidi si tak připravovali po dlouhé zimě biologicky hodnotný pokrm bohatý na vitaminy a enzymy.
Hrách patří do skupiny plodin označovaných jako luskoviny a patřících do čeledi bobovitých (Fabaceae). Dozrálé plody luskovin (hrachu, čočky, fazolí, sóje, cizrny a dalších) upravené pro lidskou výživu se nazývají luštěniny. Jejich výživná hodnota je vysoká, zejména pro vysoký obsah bílkovin, kterých obsahují nejvíce ze všech rostlinných potravin. Z hlediska aminokyselinové skladby jsou bohaté na lysin, ale mají nedostatek methioninu, což je situace úplně opačná než u obilovin. Proto se doporučuje jejich vzájemná kombinace.
Výživová hodnota bílkovin směsí obilovin a luštěnin se blíží hodnotě bílkovin masa. O luštěninách je známo, že obsahují antinutriční látky. Většina z nich je však pro nízký konzum zanedbatelná a vařením částečně dochází k jejich eliminaci. Nižší konzumace luštěnin je způsobena i tím, že mohou u konzumentu vyvolávat nadýmání. Za tuto nepříjemnost jsou odpovědny přítomné oligosacharidy, které mizí až při klíčení
Potravinářské využití hrachu je mnohostranné. Suchá semena se používají na přípravu jídel přímo v domácnostech nebo jsou zpracovávaná na polévkové pasty a různé jiné produkty. Jako zelenina se s oblibou konzumují i různě upravená nezralá semena hrachu (zelený hrášek). Nedostatečná je právě konzumace naklíčeného hrášku.
Hrách obsahuje asi 25 % bílkovin, 62 % sacharidu, 1 % tuku, 6 - 7 % vlákniny, 2 - 3 % minerálních látek. Obsah tuku je nízký, ale má příznivé složení mastných kyselin. Hrách je významným zdrojem vitaminu skupiny B, provitaminu karotenu (91 mg. 100g - 1 ß-karotenu) a nezralá semena obsahují ještě vitamin C.
Z minerálů obsahuje především vápník a fosfor a dále tiamin, který přispívá k funkčnosti nervů, ovšem zahříváním a skladováním se ničí. Riboflavin v hrášku nás zásobuje energií, díky němu dobře rostou vlasy a posiluje se pokožka, niacin zase zlepšuje náladu a posiluje srdce a krevní oběh. Semena se dají naklíčit, čímž se zmnohonásobí obsah vitaminu C. Hrách bychom měli jíst často, je to zásobárna vitaminů skupiny B, které se musí přijímat pravidelně, protože jsou rozpustné ve vodě a rychle se vylučují z těla.
Hrách pomáhá při:
- podporuje růst buněk
- pomáhá při zácpě
- podporuje růst svalů
- aktivuje látkovou přeměnu v buňkách
- posiluje nervy
- zlepšuje vidění
- snižuje cholesterol
- zbavuje organismus jedovatých látek
- posiluje vlasy
Pokud nás trápí zažívací potíže, je potřeba individuálně vyzkoušet stravitelnost hrachu. Někomu může hrášek způsobovat plynatost, tomu se dá předejít, nebo nadýmání utlumit, použitím vhodného koření při přípravě pokrmů a namáčením hrachu. Lidé trpící dnou by všeobecně měli konzumovat luštěniny jen zřídka.
Nežádoucí puriny se z velké části uvolňují do vody při namáčení hrachu před tepelnou úpravou - z toho důvodů pak vodu slijeme a pro vaření zalijeme vodou čerstvou. Tímto postupem také omezíme riziko nadýmání.
Na trhu je dnes již celkem velký výběr nejrůznějších odrůd. Z těch nejzajímavějších jmenujme alespoň cukrový hrášek, který na chlopni lusku nemá tuhou slupku, kterou jinak musíme odloupnout.
Zajímavostí je i hrášek jménem Desiree, který má fialové lusky a hodí se pro balkonové pěstování. Ostatně na balkoně v truhlíku lze pěstovat i obyčejné odrůdy zeleného hrachu. A budete možná překvapeni, jak hezky hrášek vypadá.
Recepty:
Hrachová kaše
Ingredience: 500 g hrachu, 2 lžíce sádla, lžíce hladké mouky, 1/4 l mléka, česnek, sůl, majoránka.
Postup přípravy: Hrách propláchneme a namočíme přes noc do studené vody. Nabobtnalý hrách vaříme ve vodě, ve které byl namočen. Vaření urychlíme v tlakovém hrnci. Na sádle zpěníme trochu mouky, zalijeme mlékem, povaříme, vmícháme prolisovaný hrách, ochutíme a ještě chvíli povaříme. Podáváme s masem, uzeninou, vejcem a zeleninovým salátem.
Švédská hrachová polévka
Ingredience: 400 g hrachu, 500 g uzeného masa, 1 cibule, 1 pórek, 1/2 lžičky majoránky, 1/2 lžičky zázvoru, sůl
Postup přípravy: Hrách namočíme přes noc do vody. Druhý den uvedeme do varu a přidáme uzené maso. Po chvíli přidáme najemno nasekanou cibuli a pórek. Chvíli povaříme, okořeníme a podle chuti osolíme. Maso nakrájíme na tenké plátky a na zvláštním talířku podáváme s ostrou hořčicí a polévkou.
Hrachové karbanátky
Ingredience: 400 g předvařeného hrachu, 200 g trhaných krupek, 200 g kysaného zelí, 200 g brambor, česnek, majoránka, pepř, sůl
Postup přípravy: Zvlášť uvaříme hrách (co nejméně vody !) a měkké krupky scedíme. Smícháme spolu se strouhanou bramborou a nasekaným zelím, vše ochutíme kořením dle chuti a utvoříme kulaté karbanátky. Pečeme zvolna na plechu a podáváme s pečivem a zeleninovým salátem.
Hrachové palačinky
Ingredience: Na 8 palačinek: 4 vejce, 4 dcl mléka, 1 sáček hrachové polévky, 6-8 lžic hladké mouky, 200 g sýru na strouhání, 200 g anglické slaniny vcelku, olej dle potřeby.
Postup přípravy: V mléce rozkvedláme mouku, vejce, 1 sáček hrachové polévky, sůl (přiměřeně, jelikož polévka v sáčku už je slaná). Hmota musí být jemná. Necháme 10 minut uležet a pak smažíme palačinky, které ještě horké posypeme strouhaným sýrem a stočíme. Porce můžeme ozdobit kostičkami anglické slaniny.
Tento produkt můžete zakoupit zde.