Jahody
Jahody jsou dost často nazývány královským ovocem. Archeologové zjistili, že již člověk z doby kamenné mlsal planě rostoucí jahody. První dochované zprávy o jahodách a hlavně o jejich léčebných účincích pocházejí od věhlasného řeckého lékaře Hippokrata a již ve starém Římě byly jahody pěstovány jako lahůdkové ovoce. Ve středověku brzy přišli jahodám na chuť mlsní mnichové, kteří je pěstovali v klášterních zahradách. Krásné, červené plody však nesměly chybět ani na zámeckých hostinách nejprve v Anglii, Belgii, Francii a nakonec i u nás. První odrůdy jahodníku se skoro vůbec nepodobaly dnešním velkoplodým. Byly to vlastně plané formy lesních jahůdek, zejména jahodníku obecného s plody lehce oddělitelnými, dále jahodníku truskavec s malými, obtížně oddělitelnými plody a pak známé trávnice s kališními lístky pevně přisedlými k jahodě, které rostou na pasekách, paloucích a mezích a dodnes patří pro svou vynikající vůni i chuť k vyhledávaným lesním plodům. Ze současného sortimentu je připomíná známá stále plodící odrůda Rujana.
Nová epocha v pěstování a šlechtění velkoplodého jahodníku začala až po objevení Ameriky - někdy v průběhu 17. století. Nejprve byly do Evropy dovezeny sazenice jahodníku virginského a o něco později přivezl jeden z námořníků z Jižní Ameriky několik rostlin jahodníku, jehož plody mu velmi zachutnaly. Jednalo se o jahodník chilský. U zrodu prvních velkoplodých odrůd byly právě tyto dva dovezené druhy a mlsný jazýček francouzského krále Ludvíka XV., který na svém osobním zahradníkovi Antoinu Duchesne požadoval stále nové a nové lahůdky. A tak Antoina napadlo zkřížit jahodník virginský s chilským a světlo světa spatřila nová odrůda s mnohem většími a chutnějšími plody, kterou nazval jahodník ananasový.
Jahody jsou zdrojem řady důležitých vitaminů. V největší koncentraci v nich nalezneme vitamin C, mocný antioxidant a stimulant naší imunity. Obsah vitaminu C je v jahodách srovnatelný s citrusovými plody. Dále obsahují kyselinu listovou a beta-karoten, základní kámen pro syntézu vitaminu A, dalšího antioxidantu, jež chrání náš zrak, dodává zdravé zbarvení naší pleti a podporuje regeneraci sliznic. V menší míře se v jahodách nacházejí i např. některé vitaminy skupiny B a vitamin E. Ze stopových prvků jistě stojí za zmínku mangan, prvek, jež je potřebný pro krvetvorbu, zdravé tkáně, výživu mozku a nervů, ale také pro krásu a zdraví naší kůže a vlasů, a stimulaci a udržení sexuálního apetitu. Jahody také obsahují např. fluor, fosfor a vápník. Dalším prospěšným minerálem v tomto ovoci je draslík. Tento prvek podporuje odvodňování těla, působí tak proti nadměrnému zadržování tekutin v těle (otoky) a stimuluje detoxikaci organismu. Draslík také upravuje krevní tlak, jeho zvýšený příjem se doporučuje na snížení krevního tlaku.
Výše jsme se již zmínili, že jahody obsahují draslík, který nám pomáhá s odplavováním usazených toxinů z těla. Dalším pomocníkem s vnitřní očistou jsou v jahodách obsažené třísloviny, které na sebe při průchodu naším trávicím traktem váží toxické látky, zejména těžké kovy, a odvádějí je ven. Tyto třísloviny zároveň podporuji eliminaci infekcí, působí zároveň i proti některým virům a bakteriím. Jahodám se připisuje blahodárný účinek i např. při léčbě dny, močových a ledvinových kaménků.
Jahody jsou vhodnou potravinou i v případě nachlazení a respiračních onemocnění: doplňují potřebné tekutiny (obsahují až 90% vody), dodávají nám vitaminy a minerály pro zvýšení imunity, pomáhají nám v boji s původcem infekce, popř. se zánětem (dutin, průdušek apod.) a celkovou detoxikací ulehčují našemu tělu boj s nemocí. V některých případech nám jahody mohou pomoci i s průjmem a plynatostí, protože potlačují některé obtížné bakterie ve střevech.
V obsahu prospěšných látek by všeobecně vyhrály jahody divoce rostoucí, také zvané lesní jahody - plody jahodníku obecného. Ty však v našich obchodech jen tak nekoupíme, pouze ti šťastlivci, co si je pěstují, anebo vědí o místě, kde rostou ve volné přírodě, mohou těžit z jejich zdravotní prospěšnosti. I jejich aroma je o poznání výraznější, především pokud rostou na prosluněném místě.
V lidovém léčitelství se jahody tradičně využívaly k pročištění zažívacího traktu, zlepšení látkové výměny, pomáhají vyloučit močové kameny, zmírňují bolesti při dně, artróze a revmatismu. Působí jak mírné tonikum na játra a působí antibakteriálně. Působí také při srdečních nemocích, vysokém krevním tlaku, žaludečních vředech a chudokrevnosti. Jejich desinfekční účinek je výborný i na ekzémy a hnisající rány, ostatně jejich použití v kosmetice můžete sami vyzkoušet. Navíc jahody výrazně zvyšují sexuální výkonnost obojího pohlaví, což je to dáno podle odborníků vysokým obsahem zinku v semínkách tohoto ovoce. Zinek je přitom nejdůležitější minerál ovlivňující sexuální výkonnost, neboť ovládá množství a sekreci mužského pohlavního hormonu testosteronu, který pomáhá ženám rychleji se vzrušit a dosáhnout orgasmu a zároveň aktivuje spermie.
Bohužel jsou mezi námi i tací, co si na jahodách nepochutnají kvůli nepříjemné alergické reakci - někomu může konzumace jahod způsobovat drobné puchýřky na jazyku a sliznici ústní dutiny.
Jahody se také nedoporučují kojícím maminkám, obsahují totiž potenciální alergeny, které by mohly přejít do mateřského mléka. U malých dětí je potřeba hned při prvním podání jahod pečlivě zkontrolovat, jestli se neobjevila ona alergická reakce; pro začátek dětem na zkoušku podáme raději jen několik málo jahod a sledujeme, jak na ně reagují.
Čerstvě natrhané zralé jahody jsou jedním z nejlepších darů přírody - jsou sladké, chutnají ohromně a obsahují výjimečně málo kalorií. V hrníčku jahod je pouhých 45 kalorií (188 kJ), celkem zajímavé množství, které pomůže udržet vaši štíhlou postavu.
Z jahod můžeme připravit džem, marmelády, víno, mošt, kompot a rosol. Výborné jsou čerstvé jahody se šlehačkou, nebo je podáváme jen s trochou cukru, či z nich připravujeme dezerty - krémy, ovocné saláty, poháry, zmrzliny, bublaniny i polévky. Ideální jsou také jako ozdoba jiných pokrmů. O jahodách by se toho dalo psát hodně, ale důležité je zařadit je co nejvíce do našich jídelníčků. Jak jste se dočetli, nejen pro jejich vynikající chuť, ale i pro jejich blahodárné účinky na lidský organismus.
Recepty:
Tvarohový dort s jahodami
Ingredience: 500 g jahod, 10 listů želatiny, 500 g měkkého tvarohu, 1 žloutek, 125 g cukru, šťáva z jednoho citronu, 1/2 l šlehačky, 1 piškotový korpus.
Postup připravy: Jahody omyjte, očistěte, nechte okapat na kuchyňském papíru. Želatinu namočte do studené vody. Tvaroh smíchejte se žloutkem, cukrem a citronovou šťávou. Vymačkanou želatinu zamíchejte do 2/3 tuhé šlehačky. Piškotový korpus položte na desku. Potřete jej 1/3 tvarohového krému, 1/3 jahod rozpulte a rozdělte na korpus. Přiložte 2. část korpusu a naplňte stejně. Navrch položte třetí část korpusu a přitlačte. Dort kolem dokola potřete tvarohovým krémem. Ozdobte ovocem a smetanou.
Jahodové řezy
Ingredience: 600 g lístkového těsta, trochu mouky, 6 listů želatiny, 600 g jahod, 100 g cukru, 125 g rybízového želé, 3/4 l šlehačky, 50 g nalístkovaných mandlí, 2 lžíce mandlového likéru, trochu moučkového cukru.
Postup připravy: Rozmrazené těsto vyválejte na pomoučeném vále na velikost plechu. Chlaďte 20 minut, propíchejte, upečte na středu trouby. Želatinu namočte do studené vody. Jahody očistěte, vyberte stranou 100 g, ostatní rozmixujte. Želatinu rozpusťte s cukrem za nízké teploty. Vmíchejte rozmixované jahody, postavte do chladna. Upečený plát potřete rybízovým želé, po obvodu přiložte laťky. Ušlehejte do tuha 1/2 l šlehačky a vmíchejte pyré, jakmile začne houstnout. Plát potřete, uhlaďte, vychlaďte. Mandle opražte, ušlehejte 1/4 l šlehačky, aromatizujte likérem. Nakrájejte, ozdobte šlehačkou, mandlemi a jahodami.
Sladká jahodová roláda
Ingredience: 4 vejce, špetka soli, 1/2 lžičky citronové kůry, 90 g pískového cukru, 90 g polohrubé mouky, 1/2 lžičky prášku do pečiva, 350 g reveně, 300 g rybízového želé, 250 g jahod, 1 lžička škrobové moučky, 1 lžíce citronové šťávy, 5 listů želatiny, 2 lžíce malinové pálenky, 1 vanilkový cukr, 1/4 l šlehačky.
Postup připravy: Žloutky, sůl, strouhanou citronovou kůru, cukr a 4 lžíce teplé vody promíchejte a vmíchejte do sněhu ze 4 bílků. Zlehka přimíchejte směs mouky a upečte piškot. Želatinu namočte. Svařte tenké kousky reveně a 200 g želé. Škrobovou moučku rozkvedlejte s citronovou šťávou, vmíchejte a nechte přejít varem. Přidejte 3 listy želatiny, rozpusťte a zlehka vmíchejte půlky jahod. Zbývající listy želatiny rozpusťte s vanilkovým cukrem a malinovou pálenkou, vlažné vmíchejte do tuhé šlehačky. Piškot potřete 100 g zahřátého želé, třetinou šlehačky, ovocem a třetinou šlehačky. Srolujte, položte na šev a ozdobte.
Smetanový dort s jahodami
Ingredience: 240 g polohrubé mouky, 80 g škrobu, 85 + 20 g moučkového cukru, špetka soli, 200 g másla, 1 žloutek, Krém: 250 g jahod, 1 lžíce pomerančového likéru, 50 g cukru, 1/2 l šlehačky.
Postup připravy: Mouku, škrob, cukr a sůl promíchejte. Přidejte máslo a žloutek, vypracujte hladké těsto, nechte je odpočinout v chladu. Těsto znovu propracujte, rozdělte na 2 díly. Na pečící papír vyznačte kruhy průměru 24 cm, vyválejte těsto a vykrojte korpusy. Přetáhněte je na plech. Pečte uprostřed trouby, papír po upečení stáhněte. Nechte vychladnout na mřížce. Jahody omyjte, nakrájejte na malé kousky, smíchejte s likérem a cukrem. Ušlehejte šlehačku. Jeden korpus vložte do dortového kruhu. Navršte krém, uhlaďte. Druhý, případně předem naporcovaný korpus, položte na krém. Poprašte moučkovým cukrem. Boky dortu uvolněte nožem, kruh sejměte.
Výrobky z jahod můžete zakoupit zde nebo v naší kamenné prodejně.