Lecitin
Název pochází z řeckého lékithos - vaječný žloutek. Lecitin je souhrnný název pro skupinu tukům příbuzných látek, zvaných fosfatidylcholiny. Chemicky vzato jsou to estery obsahující glycerol, cholin, kyselinu fosforečnou a vždy po 2 molekulách různých (převážně esenciálních) mastných kyselin.
Jako lecitiny označujeme tzv. složené lipidy, tvořené cholinem, inositolem, glycerolem a fosfátem - souborně označované "fosfatidylcholiny", řazené do skupiny fosfolipidů.
Lecitiny jsou látky tělu vlastní a jsou nezbytné pro celou řadu životních funkcí. Nejvíce lecitinu se v organismu nachází v krevní plazmě a červených krvinkách (kde tvoří důležitou součást jejich membrány), dále ve žluči (kde chrání sliznice žlučových cest před působením žlučových kyselin a zabraňuje srážení cholesterolu do nerozpustných kamenů).
Lecitin a v něm obsažený cholin se podílejí na tvorbě buněčných membrán všech buněk a na přenosu látek do buňky a ven.
Cholin je nesmírně významný pro funkci nervového systému, jako součást mediátoru acetylcholinu, klíčového např. pro paměťové funkce. Při léčbě Alzheimerovy demence, která je spojena s poruchou systému acetylcholinu v mozku, se užívají vysoké dávky lecitinu.
Lecitin snižuje také toxicitu některých léků a jedů a chrání játra. Významně se také účastní na metabolismu krevních tuků (tvoří součást enzymu LCAT - lecitincholesterolacyltransferázy, který se uplatňuje při odstraňování cholesterolu z tkání pomocí částic HDL a napomáhá jeho transportu do jater).
Příznivý vliv lecitinu se udává při některých sexuálních poruchách. V kombinaci s vitaminem E je prokázáno antioxidační působení, má vliv na zpomalování procesu stárnutí, ochrana před vznikem jaterní steatózy (ztukovatění jater), význam při zdravém vývoji plodu a mnoho dalších funkcí.
Průmyslově se lecitin získává ze sójových bobů, méně z řepkových (příp. slunečnicových) semen, plodů podzemnice olejné (arašídů) či vajec. Lisováním a extrakcí sójových bobů se získá surový lecitin, z něhož pak za použití dalších zpracovacích postupů (extrakce teplou vodou, vodní parou, odstřeďování) vzniká čistý sójový lecitin - vazká, hygroskopická, zlatohnědá tekutina s typickou ořechovou vůní. V potravinářském průmyslu je lecitin pod značkou E322 (podobně jako podobný polyglycerin-polyricinoleát E476) hojně užíván jako zdravotně neškodný emulgátor (např. v čokoládách), antioxidant a stabilizátor.
V potravě je lecitin vedle jater a žloutků (pozor - jeden žloutek obsahuje více než polovinu doporučeného denního příjmu cholesterolu! I játra ho mají vysoký obsah), některých mléčných výrobků a dalších potravin živočišného původu hojně obsažen v sójových bobech a jiných, zvláště olejnatých semenech, dále v kvasnicích a obilných klíčcích. Jako doplněk stravy je lecitin dostupný ve formě tobolek nebo granulátu.
Denní potřeba lecitinu se odhaduje na 3 g. Za normálních okolností, při vyvážené stravě, má naše tělo k dispozici dostatečná množství lecitinu. Objeví-li se však se však nedostatek cholinu nebo esenciálních mastných kyselin, může dojít k projevům nedostatku.
Vyšší dávky než 15 gramů denně nejsou doporučovány, neboť ve střevech dochází k přeměně lecitinu ve vedlejší odpadové produkty, tzv. neurotoxické biogenní aminy, jež mohou vést k mírným potížím.
Při jakých onemocněních používat lecitin:
- Vysoká hladina homocysteinu
- Jaterní cirhóza
- Prevence defektů nervové trubice
- Tardivní dyskineze (mimovolní pohybová porucha vznikající nejčastěji při dlouhodobé léčbě klasickými neuroleptiky)
- Alzheimerova choroba
- Bipolární deprese
- Žlučníkové záchvaty
- Hepatitida - zánět jater
- Vysoká hladina cholesterolu
Vlastnosti lecitinu:
- zmírňuje kloubní bolesti
- podporuje růst vlasů
- zlepšuje paměť
- čistí cévní stěny
- zlepšuje stav kůže, vlasů a nehtů
- zlepšuje prokrvení tkání
- pomáhá při zácpě a nadýmání
Tento produkt můžete zakoupit zde.