Lupina - Vlčí bob
Lupina je vytrvalá, 50 až 160 cm vysoká bylina. Listy 9 až 18četné, lístky úzce kopinaté až obkopinaté, špičaté, na rubu přitiskle chlupaté, řapíkaté. Květenství je až 40 cm dlouhý hrozen, květy modré, fialové nebo bělavé. Kvete v VI až IX. Roste převážně na mýtinách, okrajích lesů a cest, řídkých lesních porostech, preferuje půdy kyselé až neutrální, nevápnité, umístění světlé. V ČR zdomácnělá s proměnlivou hustotou na celém území od nížin až do horských poloh (max. asi 1100 až 1200 m n.m.), v některých oblastech však zcela chybí. Původně v západní části USA, zdomácnělá a zplanělá však téměř v celé Evropě a některých oblastech Severní Ameriky.
Hospodářsky nejčastěji pěstovaným vlčím bobem je lupina bílá, do stejné rodiny však patří například na našich zahrádkách oblíbený vlčí bob mnoholistý. Lupina bílá je blízkou příbuznou hrachu nebo fazolí, jedná se totiž o luštěninu, která prozatím u nás nemá mnoho konzumentů. Má však přednosti, kterých si byli vědomi již staří Římané. Obsahuje vysoké množství bílkovin, nízké množství tuků a navíc se poměrně snadno pěstuje i v našich zeměpisných šířkách a přečká vegetační období téměř bez zásahu pesticidů a jiné chemie.
Na polích ji můžeme vídat od dubna až do září, kdy většinou probíhá sklizeň. Jedná se o jednoletou rostlinu, jež dorůstá přibližně do výšky 1 metr. Kromě lusků se používá i zbytek rostliny ke krmení nebo zelenému hnojení. Velká žlutobílá semena rostou v luscích po 3 - 8 kusech. Semena jsou velká až 1,5 cm. Na kilogram jich připadá asi 3500.
Lupina má schopnost obohacovat půdu dusíkatými sloučeninami, proto je často pěstována pro zlepšení kvality půdy (zejména v lesích na kyselých půdách). Vzhledem k tomu, že byly vyšlechtěny i odrůdy jen s nepatrným množstvím alkaloidů, používá se lupiny i jako krmivo pro dobytek nebo v lesích jako pastva pro zvěř (bažanti, srnčí). Občas se také semen lupiny používalo jako náhražka kávy. Vlákna ze stonků by mohla být výhledově přadnou surovinou nahrazující např. jutu.
Lupina je velmi bohatá na bílkoviny. Obsahuje jich přibližně 37%, čímž se vyrovná sóji. Narozdíl od sóji však obsahuje pouze asi 10% tuků, sója jedenkrát tolik. Hmotnost lupiny navíc z 13% tvoří zdravá vláknina, jejíž množství je u lupiny zdaleka nejvyšší v porovnání s ostatními luštěninami. Dalším pozitivním zjištěním je, že lupina neobsahuje téměř žádné sacharidy, množství škrobů se totiž pohybuje v řádu jednotek procent. V běžně pěstovaných odrůdách je též velmi malé množství hořkých, chuťově nepříjemných alkaloidů. To vše dělá z lupiny prakticky ideální potravinu, i když i lupina může vyvolávat alergické reakce.
Největšími konzumenty této luštěniny jsou Portugalci, Italové, Egypťané a Brazilci. Velmi oblíbenou delikatesou je ve středomořských státech lupina naložená ve slaném nálevu. Podobně jako ze sóji se i z lupiny vyrábí náhražka kravského mléka například do kojenecké výživy. I z lupiny se vyrábí bílkovinná náhražka masa - tofu. Nejpoužívanější odrůdy Amiga a Oležka se vyznačují nasládlou chutí bez hořkosti. Vyrábí se z nich též mouka, která je vhodná do polotovarových pekařských směsí a k výrobě těstovin. Výrobky z lupinové mouky jsou velmi vhodné pro celiaky. Lupina je taktéž v čerstvém i sušeném stavu velmi vydatným a chutným krmivem pro hospodářská zvířata.
Lupina je po všech stránkách velice zajímavou rostlinou, která může vyhovovat těm, kteří se snaží o zdravý životní styl. Navíc se s lupinou počítá jako s rostlinou, která by měla pomoci nasytit obyvatele zemí třetího světa.
Tento produkt můžete zakoupit zde.