Mandle
Mandle jsou jádra semen mandloně obecné. Mandlovník je stromek podobný broskvi, ale na rozdíl od té je listnatější a má podlouhlejší listy. Dorůstá tří až pěti metrů výšky, patří do čeledi růžovitých (jelikož kvete velkými bílo-růžovými květy) a dokonce někdy bývá označována královnou této čeledi.
Plodem mandloně je peckovice s plstnatým oplodím. Uvnitř se ukrývá pecka s tvrdou, děrovanou skořápkou a v té jádro - samotná mandle. Její tvar je zploštělý, z jedné strany zašpičatělý a má hnědou slupku. Barva může být ale i okrová až světle hnědá, jádro bílé až krémové. Chuť musí být typicky mandlová, bez cizího pachu a chuti. Sklizeň z jednoho stromu může činit 50 až 60 kg mandlí.
Mandle je teplomilná dřevina rostoucí v současnosti především v Itálii, Portugalsku, na jihu Francie, Španělsku, na Balkáně a v severní Africe.
Rozlišujeme dva druhy mandlí: hořké - semena amygdalin amarum a sladké - semena amygdalin dulcis. Bohužel jsou od sebe oba druhy velmi těžce rozpoznatelné. Hořké mandle mají vyšší obsah amygdalinu, který má na svědomí hořkou chuť.
Hořké i sladké mandle mají podobné složení. Hořké obsahují 5 % amygdalinu, sladké pouze 0,1%. Proto je větší množství hořkých mandlí škodlivé. Produktem rozloženého amygdalinu je totiž kyanovodík. Pro dospělého člověka může být nebezpečná již dávka 10 hořkých mandlí. Mandle obsahují velké množství vlákniny, která je důležitá pro dobré fungování trávicí soustavy. Mají vysokou energetickou hodnotu, obsahují hodně vitamínu B, hlavně B2 (riboflavinu), vitamínu E (tokoferolu) a kyseliny listové. V mandlích je rovněž skryto 40 - 50% tuku, 15 - 30% bílkovin, 5 - 7 % cukru, 5 % minerálních látek, 3 % gumy, kyanogenní glykosidy amygdalin a prunasin.
Mandle jsou významným zdrojem minerálních látek. Ve 100 g najdeme 290 mg hořčíku, 260 mg vápníku, 730 mg draslíku, 1 mg mědi a 3 mg zinku.
Mandle jsou velmi zdravé, neboť oleje a další látky v nich obsažené dokáží výrazně snížit hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi člověka. Navíc obsahují další řadu vitaminů, které jsou tělu prospěšné.
Nejdůležitější z nich jsou antioxidanty, které pomáhají tělu zbavit se volných radikálů působících v buňkách a tkáních velkou neplechu. Volné radikály dokáží podnítit vznik rakoviny nebo poškodit cévy a srdce. Antioxidanty z mandlí jim v tom mohou zabránit. Podle nového výzkumu dokáží mandle snížit i riziko vzniku Alzheimerovy choroby a diabetu.
Ten nejhlavnější léčebný účinek mandlí spočívá ve vysokém obsahu hořčíku. Všude tam, kde se tělo musí bránit škodlivým vnějším vlivům, tedy v pokožce, vlasech, nehtech, nacházíme hořčík ve velkém množství spojen s vápníkem. Pokud má tedy tělo nedostatek hořčíku, pak se to zajisté projeví na kvalitě kůže, vlasů a nehtů. Denní konzumace 10 kusů mandlí po dobu dvou měsíců stav upraví a výrazně zlepší.
Mandle, stejně jako ovesné vločky, kukuřice, celer, sójové boby, ječmen, para ořechy a vlašské ořechy jsou využívány k protirakovinné dietě. Pomáhají zlepšovat činnost srdce a při léčbě srdečních chorob jsou velmi účinné.
Také nervová soustava potřebuje k normální činnosti dostatek hořčíku v organické formě, proto se doporučuje konzumovat mandle při různých psychických poruchách a neurózách. Nedostatek hořčíku se taktéž projevuje bolestmi v lýtkách, třesem víček a někdy i bolestmi hlavy. Mandlové mléko je také léčebnou stravou při infekčních onemocněních. Hořčík zvyšuje imunitu organismu všeobecně a je vhodný zvláště proti stafylokokovým bakteriím. Výzkumem bylo zjištěno, že hořčík se kromě kostí nachází také v chrupavkách. Chybí-li tělu hořčík, může docházet k degenerativnímu onemocnění kloubů. Nedostatek hořčíku se projeví i na zubní sklovině.
Mandlový olej se používá na pokožku a ke změkčení ušního mazu. Bílkovina mandlí je úplně nejvhodnější bílkovinou pro nemocné zhoubnými chorobami. V těchto případech se doporučuje konzumace 10 až 15 mandlí denně a k tomu čerstvá zelenina.
Při akutních průjmech kojenců se ukázalo, že velmi účinným lékem, je dieta ze směsi mandlového mléka a syrovátky. To je však nutné konzultovat s lékařem znalým dietoterapie. Jako běžná kojenecká dieta musí být mandlové mléko střídáno se sójovým. To se týká hlavně dětí s nízkou porodní hmotností.
Největší účinek mají mandle, pokud je jíme přírodní, neloupané a tepelně neupravované. Jíme je buď celé, nebo jemně strouhané a například smíchané s mákem nebo medem jako pomazánku. Je vhodné je přidávat do zeleninových a ovocných salátů.
Tento produkt můžete zakoupit zde.