Špenát
Špenát pochází z oblasti Íránu a Afganistánu, kde byl nejspíš vyšlechtěn ze svého planě rostoucího předka. Do Evropy ho pravděpodobně přinesli Španělé a postupem doby získal na velké oblibě, díky své typické chuti a vysoké výživné hodnotě.
Známe několik odrůd špenátu, ve svém použití se však příliš neliší. Lze ho konzumovat jak v syrovém stavu, tak různě tepelně upravený. V každém případě je zeleninou, která by neměla chybět v našem jídelníčku, obsahuje velice cenné látky, množství důležitých vitaminů a minerálů nezbytných pro naše zdraví.
Špenát je většinou spojován s postavičkou Pepka námořníka, který díky plechovkám špenátu dokázal vyřešit i jakýkoliv nepřekonatelný problém. Pepek námořník se poprvé objevil na obrazovkách v roce 1929 a stal se miláčkem dětí. Americký kreslíř E. CH. Segara nakonec vytvořil neuvěřitelných 750 dílů. Obliba tohoto seriálu způsobila také zvýšenou popularitu špenátu jako takového. Navíc kvůli omylu s posunutou desetinnou čárkou ve vědecké studii se dlouho věřilo, že je špenát zeleninou s největším obsahem železa.
Pěstování špěnátu není náročné. Vyžaduje dobře hnojenou mírně zásaditou půdu a přiměřenou zálivku. Můžeme ho sázet prakticky po celý rok, buď brzy z jara, chceme-li sklizeň v létě, nebo koncem léta, abychom se z čerstvých vitamínů mohli radovat na podzim. Špenáty podle odrůdy vyrostou za 37 - 70 dní. Lístky se musí trhat ještě před rozkvětem.
Vitaminy a minerály obsažených ve špenátu
Špenát se vyznačuje vysokým obsahem vitaminu A, resp. karotenoidů (např. betakaroten), které jsou tělem syntetizovány ve vitamin A. Ve špenátu najdeme také vysoké hodnoty vitaminů skupiny B a vitaminu C. Z minerálů je nejvíce zastoupen draslík, hořčík, sodík, vápník, železo, mangan a měď.
Betakaroten a vitamin A
Vysoký obsah karotenoidů, především známého betakarotenu, dělá ze špenátu významného ochránce našeho zdraví. Betakaroten je vysoce funkční antioxidant, chrání naše tělo před volnými radikály a zbavuje ho těžkých kovů, hraje významnou roli např. v prevenci rakoviny a jiných, tzv. civilizačních chorob. Betakaroten také propůjčuje naší kůži "zdravou barvu", chrání nás před negativními účinky slunečního záření a zlepšuje opalování kůže, přispívá k zachování mladého vzhledu a pomáhá v boji proti vráskám.
Vitamin A - retinol, který vzniká syntézou karotenoidů, je známý svou nepostradatelností pro zdraví lidského zraku. Je také účinným ochráncem sliznic v těle, pomáhá při zachování jejich obranyschopnosti vůči virům, způsobujícím např. bronchitidu, rýmu, záněty plic a pod.
Protože vitamin A a jeho stavební jednotky jsou rozpustné v tucích, je třeba konzumovat špenát s přídavkem alespoň malého množství tuku, např. olivového oleje, aby mohlo dojít k jejich efektivnímu vstřebání do těla.
Vitaminy skupiny B
Z vitaminů skupiny B najdeme ve špenátu především biotin (B8), vitamin důležitý pro zdravé vlasy, nehty, kůži a správnou funkci pohybového aparátu.
Dále niacin (B3), vitamin pro zdravý spánek, látkovou výměnu, silné srdce a cévní systém.
Kyselina listová (B9 - acidum folicum) je také bohatě obsažena ve špenátu. Tento vitamin je často doporučován ženám v těhotenství pro zdravý vývoj plodu, ale i pro samotnou plodnost ženy. Je důležitý též pro mentální zdraví, krvetvorbu, zdravý sluch a jako prevence srdečních chorob a mozkových příhod.
Výše jsme si uvedli seznam nejdůležitějších minerálních látek, obsažených ve špenátu. Jejich vysoké zastoupení a vzájemný poměr činí špenát nadmíru prospěšnou potravinou. Draslík a vápník jsou nepostradatelné pro zdravé zuby, kosti, nervy a metabolické procesy v lidském organismu. Železo je důležité pro krvetvorbu a okysličování tkání. Hořčík hraje významnou roli jak pro metabolismus látek, tak pro správnou funkci svalů, srdce, mozku, žláz s vnitřní sekrecí a pomáhá udržet "pevné nervy". Měď udržuje dostatečnou hladinu "hormonů blaha" v našem těle, podporuje tvorbu pigmentu, chrání před vypadáváním vlasů a je stěžejní při tvorbě hemoglobinu. Sodík je nutný pro správnou regulaci tělních tekutin, jeho nedostataek může vést k bolestem hlavy a celkové únavě. Léčivé a zdraví prospěšné účinky špenátu jsou zajištěny právě vysokým obsahem všech výše jmenovaných látek a jejich poměru. Špenát je zeleninou, která má velice příznivý vliv na celkové zdraví člověka, protože dokáže usměrňovat a ozdravovat široký záběr životních funkcí.
Špenát většinou známe v tepelné úpravě a málokdo jej jí syrový. Přitom právě čerstvý a syrový špenát, respektive jeho šťáva obsahuje 88 %vody a je tím nejlepším pro naše vylučovací orgány. Vyživuje buňky, tkáně, nervy a svaly. Ve št'ávě se nachází kyselina šťavelová, která povzbudivě působí na střevní peristaltiku. Má to však jeden háček, vařením se její účinky ničí. Proto by vařený špenát neměli jíst lidé, kteří trpí nemocemi jako je dna, revma a lidé u nichž hrozí vznik žlučníkových a ledvinových kamenů.
Během roku můžeme doslova za pár korun nakoupit listy čerstvého špenátu. Brzy na jaře můžeme v zelinářství narazit na přezimovaný špenát, později na jarní odrůdy a zhruba v září na podzimní odrůdy. Listy vybíráme obezřetně. Kvalitní listy musí mít tmavě zelenou barvu bez náznaků žloutnutí, nesmí být příliš uvadlé. Vhodné je kupovat čerstvý špenát balený v igelitových fóliích. Čerstvý špenát brzy ztrácí ze svého zdravého bohatství, nižší teploty a především chlad mohou tento proces zastavit. Proto jsou celoročně k dispozici mražené špenátové protlaky, ale i mražený špenát krájený nebo celý listový.
Špenát má široké uplatnění. Může fungovat jako hlavní přísada do salátů, obložených chlebů, příloha k masu či jako součást těsta nebo jeho náplň. Když se umí připravit, je lahůdkou i ve školních jídelnách obávaná špenátová polévka. Vynikajícím, rychlým a levným jídlem jsou i těstoviny smíchané se špenátem, parmezánem a zakapané trochou olivového oleje. Pamatujme, že čerstvý špenát se vařením "scvrkne" až na desetinu objemu. Vždy je, jako už tradičně u všech druhů zeleniny, lepší špenát připravovat v páře než jej vařit.
Ukázalo se, že špenát obsahuje tak vysoké množství biologicky aktivních látek, že je výhodnější ho konzumovat v menších dávkách a častěji, než nárazově ve vysokém množství, aby mohlo dojít k plnému vstřebání všech zdraví prospěšných látek.
Nezřídka se stává, že právě děti, pro které by pravidelná konzumace špenátu byla velkým přínosem v období vývinu, nemají příliš v lásce jeho chuť. To se ale často v dospělosti mění a i tací lidé mu časem doslova "přijdou na chuť" a stane se jejich oblíbenou potravinou.
Recepty:
Mladý špenát s kuskusem
Ingredience: 100 g kuskusu, 200 ml vařící vody, sůl, 250 g špenátových lístků (bez stonků), 1 lžička za studena lisovaného řepkového oleje BIO, 1 stroužek česneku nebo trochu sušeného česnekového granulátu.
Postup přípravy: Mladý špenát promyjeme, otrháme od stonků, vložím do hrnce, podlijeme a dáme dusit. Je ho sice v hrnci plno, ale po chvíli se spaří a slehne ke dnu. Podusíme ho pár minut do měkka, trochu posolíme a přidáme česnek utřený bez soli nebo sušený. Mezitím, co se špenát dusí, zalijeme vařící vodou v misce kuskus, trochu ho osolíme a nechám přikrytý nabobtnat. Je za chvíli připraven. Hotové jídlo již jenom naservírujeme na talíř, lehce pokapeme řepkovým olejem a jako přílohu zvolíme třeba zeleninu např. kvašené červené zelí.
Špenát s mandlemi
Ingredience: 1,5 kg čerstvého špenátu, 4 lžíce nahrubo sekaných mandlí, 2 lžíce oleje, šťáva z 1/2 citronu, muškátový oříšek.
Postup přípravy: Špenát dobře opereme a chviličku ovaříme v osolené vodě. Mandle osmahneme na pánvi dozlatova a pak zakapeme citronem. špenát též osmahneme, okořeníme muškátem. Na talíři sypeme mandlemi.
Tento produkt můžete zakoupit v naší kamenné prodejně.